"Právník s kufříkem dokáže ukrást víc než stovka mužů s pistolemi."
- Mario Puzo v knize Kmotr
- Jak uhasit hořící předměstí?, 13.11.2005
- Mlč a plať!, 22.01.2005
- Vůle (možná) dobrá, výsledek špatný, 26.11.2004
- Zase jednou poslanec Karas, 29.08.2004
- Vyrábějte daňové poplatníky!, 29.06.2004
napsáno 09. 09. 2004 v 00:00 | rubrika: Sociální nesmysly
Když někomu řeknu, že stát by měl být co nejmenší (a tímto výrazem rozumím i možnost, že bude nulový:), často slyším, že "určitá míry solidarity musí být". Z toho, že existuje několik slabých a potřebných, tedy někdo vyvozuje, že je potřeba, aby se o ně stát za pomoci přerozdělování (nucené solidarity) postaral. Není to ale mylný závěr?
Pokud někdo říká "určitá míra solidarity musí být" tak tím dokazuje, že sám je solidární, tedy že rád obětuje nějakou část svého bohatství ve prospěch potřebných. Pokud takových lidí je mnoho (řekl bych, že je), pak tedy považuji za prokázané, že "určitá míra solidarity" existuje. To jest, že ve společnosti, kde nebude existovat státní sociální zabezečení atd., se najde dost dobrovolné solidarity.
Je tu ale možnost, že ti, kdo zdůrazňují potřebu solidarity, sami solidární nebudou - potom jsou ovšem pokrytci.
[1] autor: LIBERTARIAN, vloženo: 06. 10. 2006, 10:24:35
Jasne ze su pokrytci. Solidaritu vyzaduju preto, aby ONI SAMI z nej ziskali vyhody, nie aby oni platili.
Zatím nejsou povoleny HTML tagy, nefunguje rozpoznávání URL. Délka komentáře je omezena na 1500 znaků.
Příspěvek zobrazen 1079x (počítadlo funguje od 1.4.2006).