Blog    Odkazy    Politický kompas    Autor    RSS

Menu

Akce (2)

Evropské nesmysly (10)

Kultura (5)

Liberalismus (9)

Mezinárodní obchod (4)

nezařazené (7)

Podnikání (2)

Politické nesmysly (15)

Pro zasmání (13)

Přečteno jinde (5)

Sociální nesmysly (6)

technické záležitosti (4)

Zdravotnictví (3)

Zemědelství (3)

Životní prostředí (1)

Moudrá slova

"Levice chce, aby vláda byla vaší maminkou; konzervativci, aby byla tatínkem. Liberálové s vámi chtějí zacházet jako s dospělým člověkem."

- Andre Marrou

Další příspěvky v rubrice

- Historie se opakuje, 03.07.2006
- Export dobrý, import špatný?, 06.02.2006
- Krvinky světového obchodu, 30.04.2005

Zakažme dovoz, zbohatneme...

napsáno 15. 03. 2006 v 03:47  |  rubrika: Mezinárodní obchod

Amerika vyváží méně, než dováží. To je špatně. Amerika chudne. Mizí pracovní místa. Snižuje se ekonomický růst. Nenažraní Američané zadlužují budoucí generace. A nebo je to jinak?

Malá exkurze do historie: v 16 až 18. století byli mnozí panovníci Evropy v zajetí doktríny merkantilismu. Merkantilisté jim doporučovali podporovat exporty. Vývoz zboží totiž přiváděl do země zlato - a země tedy bohatla. Naopak dovoz zlato odváděl do zahraničí, a země chudla. Jak se ale dočtete v každé příručce o dějinách ekonomie, učenci, jako byl David Hume, přišli na to, že tahle doktrína má háček: pokud mají občané najednou více zlata, chtějí si koupit víc věcí. Nemohou si je ale koupit v zahraničí, protože dovozy jsou omezené, a jediným výsledkem hospodářské politiky je, že zvýšená poptávka doma vyžene nahoru ceny (to navíc platí i pro náklady výrobců, takže tolik kýžený export se stane nevýhodným a obchodní přebytek mizí).

Merkantilismus je dávno mrtvý, ale doktrína pozitivní obchodní bilance žije, zdá se, dál. Statistické úřady zveřejňují data o obchodní bilanci každý měsíc, a každý měsíc se tak v té které zemi opakují buď oslavné nebo varovné komentáře ekonomů.

Malá odbočka do statistiky: platební bilance je zjednodušeně řečeno, statistický výkaz ekonomických transakcí mezi určitou zemí a zbytkem světa, uskutečněných za určité období (měsíc, rok). Skládá se z následujících položek:

Bežný účet
Kapitálový účet
Finanční účet
Chyby a omyly
Změna devizových rezerv

Do těchto "chlívečků" statistici zapisují jednotlivé transakce podle jejich typu. Důležité jsou hlavně chlívečky "běžný účet" a "finanční účet". Na běžný účet se zapisuje hlavně obchod zbožím a službami, (odtud pojem obchodní bilance). Pokud země vyváží více než dováží, bude mít obchodní bilance schodek (záporné znamínko), pokud naopak více vyváží, bude mít kladné znamínko. Zjednodušeně řečeno, plus znamená, že dostáváme peníze ze zahraničí, minus naopak, že někomu do zahraničí platíme. Na finančním účtu se zachycují investice: pokud někdo ze zahraničí koupí akcie české firmy, dostane taková transakce znaménko plus. To je důležité, jak uvidíme níže.

Větší mediální pozornost se ovšem věnuje běžnému účtu, a z něho často jen obchodní bilanci. (Spadá sem ale i tzv. bilance výnosů, tu protentokrát zanedbáme). [pozn.]

USA mají už mnoho let "chronický" obchodní schodek. Ten navíc v posledních letech narostl do rekordních rozměrů. Znamená to, že je něco špatně? Ne nutně!

Za každým číslem, ať už je jakkoliv sestaveno a (dez)interpretováno, jsou skutečné transakce skutečných lidí.

Dejme tomu že bude obchodní bilance vyrovnaná. Američan vyrobí dva stroje na sklizeň rýže, pošle je do Číny, a za inkasované peníze koupí deset tun čínského čaje. Obchodní bilance je vyrovnaná, nikdo "nezchudnul". Jak je to ale ve skutečnosti? Američan má více spotřebních statků. Čínané nemají spotřební statky žádné, mají ale kapitálové statky (dva stroje), které jim umožní spotřebovávat více rýže v budoucnu. To se ale z obchodní bilance (přesněji řečeno z běžné novinové zprávy o ní) nedozvíme.

Pokračujme dál: představme si Američana, který se svoje vydělané peníze rozhodne utratit za oblečení vyrobené v Číně. Čínský výrobce inkasuje dolary. A rozhodne si koupit americkou motorku od jiného Američana. Obchodní bilance je vyrovnaná, žádný problém. Údajný problém nastává v okamžiku, kdy se Číňan rozhodne se svými penězi udělat něco jiného. Třeba si koupí americký firemní dluhopis. Děs a hrůza! Obchodní bilance je v mínusu, a Amerika se zadlužila v Číně.

Co se stalo ve skutečnosti? Čínské úspory připlynuly do USA. Čínský producent, který si koupil firemní dluhopis, půjčil americké firmě a rozšířil tak objem prostředků, které mají firmy v zámoří k dispozici pro investování (a tedy zvýšení budoucího bohatství). Místo současného zboží si dotyčný Asiat koupil zboží budoucí.

Zmínka o dluhopisu je důležitá: schodek běžného účtu pokrývá přebytek účtu finančního. V podstatě jde o dvě strany téže mince: pokud Amerika dováží na dluh, někdo jiný kupuje její dluhopisy, a investuje tak v USA. V platební bilanci se tyhle dvě transakce zapíšou s opačnými znaménky, a celkové saldo je tak vyrovnané - nula. V realitě je situace malinko složitější, jak jsem naznačil výše. Platební bilance se skládá z více položek, a ekonomické transakce samozřejmě podléhají výkyvům, ale to na obecných principech nic nemění: deficit obchodu se financuje přílivem investic a naopak. Takže například Německo, které má přebytek vývozu, je i exportérem investic.

Obě čísla jdou ruku v ruce. Schodek obchodu vyvolá příliv investic. A příliv investic zase působí na schodek obchodu. Jak? Dejme tomu, že se rozhodnu koupit si nové akcie americké firmy, protože věřím, že mi vynesou více, než akcie domácí firmy. Moje peníze tak plynou do USA. Co s nimi udělá ona firma? Nakoupí za ně vybavení - třeba ze zahraničí. A hned je tu obchodní schodek.

A že je čistý export zvyšuje "růst ekonomiky", protože je součástí hrubého domácího produktu (ono slavné C+I+G+X)? To jen ukazuje na problematickou vypovídací schopnost HDP. Současný import znamená budoucí export (viz příklad s Číňanem a jeho dluhopisem), a naopak. V dlouhém období se "příspěvek exportu k hospodářskému růstu" vynuluje. (Je to mezinárodní obchod sám o sobě, ne nějaké jeho pochybné saldo, co podporuje ekonomický rozvoj.)

Představa, že zbohatneme podporou exportu a omezováním importu je proto zhola nesmyslná. Zdá se to neuvěřitelné, ale ještě v 21. století si někdo myslí opak.

Před měsícem USA zveřejnily údaje o vývoji obchodní bilance za loňský rok a odboráři v reakci na rekordní deficit údajně navrhovali dočasně zavedení dovozních cel. Jaký by to mělo dopad, kromě přímého poškození amerických spotřebitelů? Pokud by Američané v důsledku cla poptávali menší množství dováženého zboží, zahraniční výrobci by pocítili nižší odbyt a poptávali by zase méně zboží z USA. Omezení importu by automaticky omezilo export. Nesmyslnost takových omezení vysvětlil už před čtvrt tisíciletím Hume (viz výše).

Jenže nic není tak jednoduché. Dosud jsme zcela pomíjeli vládu. Deficit obchodu totiž za určitých okolností může být projevem vládního zadlužování. Pokud se rozpočtový schodek vymkne kontrole, nadělá v ekonomice paseku, a to se projeví i v platební bilanci. Právě tady je zřejmě těžiště obav těch ekonomů, kteří předpovídají prudký pád dolaru - podle nich totiž svět přestane chtít financovat gigantickou americkou vládní "sekeru". To je ovšem materiál na další samostatný příspěvek, k jehož sepsání se snad v dohledné době dostanu.

Závěr tohoto příspěvku je ale jednoznačný: to, že nějaká země více vyváží, než dováží, neznamená, že ta země bohatne. Neznamená to samo o sobě téměř nic - bežný a finanční účet platební bilance jdou ruku v ruce, nemá je smysl rozebírat odděleně, jak se to dnes bohužel často děje.

[pozn. 1] Aby to bylo ještě zamotanější, média, zvláště ČTK, někdy zaměňují termíny obchodní bilance a platební bilance. Zatímco obchodní bilance může být v deficitu, platební bilance jako celek je vždy z definice účetně vyrovnaná).

[pozn. 2] Za některé příklady a myšlenky v tomto příspěvku vděčím následujícím zdrojům:

Polleit, Thorsten: The Trade Deficit: An Austrian Perspective
Shostak, Frank: Does the widening US trade deficit pose a threat to the economy?

Přidat komentář:

Zatím nejsou povoleny HTML tagy, nefunguje rozpoznávání URL. Délka komentáře je omezena na 1500 znaků.

Tři a čtyři rovná se:

 

Příspěvek zobrazen 5754x (počítadlo funguje od 1.4.2006).