"Každý slušný člověk se stydí za vládu, pod kterou žije."
- H. L. Mencken
napsáno 17. 07. 2006 v 21:59 | rubrika: Akce
Zlotřilí kapitalisté z celého světa se minulý víkend sletěli do Prahy, aby osnovali svoje odporné plány. OK, dělám si legraci: v Praze se sešlo něco kolem stovky svobodomyslných lidí ze všech koutů zeměkoule. A k nim se přidali účastníci letní univerzity Liberálního institutu, včetně mé maličkosti. Začal tak týden nabitý přednáškami, zapeklitými filosofickými problémy - a pivem:)
Víkendová akce nebyla jen tak ledasjaká slezina, ale výroční pětadvacátý "World Freedom Summit" pořádaný International Society for Individual Liberty. V přátelské a neformální atmosféře (v **** hotelu:) proběhla hlavně série přednášek.
Já jsem měl v plánu dorazit v neděli ráno. Samozřejmě jsem zaspal, a program tak pro mně začal přednáškou José Fernándeze, šéfa liberálního institutu z Kostariky. Nejenže byl Fernandéz vynikající řečník, měl taky co říct. Stál totiž při zrodu tamní (skutečně) liberální strany Movimiento Libertario, která v roce 2002 získala šest křesel v sedmapadesátičlenném parlamentu. Voliči se neobávali, že na nich bude provádět "krvavé experimenty" - naopak, liberálové pro ně představovali alternativu, která jim pomůže zbavit se korupce a odstraní překážky pro podnikání.
Zajímavé ovšem je, co strana udělala, když se blížily letošní volby: otázka zněla: zůstat věrni "radikálně" liberálním principům, nebo trochu ustoupit a získat tak na svou stranu více kandidátů i hlasů voličů? Strana se nakonec rozhodla slevit z principů. A výsledek? Náklady na předvolební kampaň vzrostly několikanásobně (billboardy s bezobsažnými hesly), a počet kongresmenů se nezměnil.
Fernandéz mluvil i o dalších liberálních zkušenostech z jižní Ameriky - mj. o Guatemale, která před lety zcela liberalizovala svůj telekomunikační trh, v důsledku čehož toto odvětví zažilo na místní poměry nevídaný rozvoj.
Další ze zajímavých přednášek měl Ken Schoolland, profesor ekonomie na Hawaii Pacific University a autor knihy Podivuhodná dobrodružsví Jonatana Gullibla. (Knížka je příběhem hrdiny, kterého bouře zanese na ostrov trpící nesvobodou. Základy liberalismu z ní může pochytit i malé dítě. Kniha je ke stažení zde [PDF]).
Ken mluvil o korupci, a začal vskutku netradičně. Svým studentům vždy pokládá otázku: zavedli byste daň, která by každý krajíc chleba zdražila o cent, kdyby vám za to někdo dal 10000 dolarů? Některé odpovědi (typu "ano, vždyť je to jen jeden cent" apod.) byly vskutku pozoruhodné:)
Neodpustím si taky reprodukovat následující Kenův vtip: Dva dělníci pracují na fasádě u kanceláře prezidenta. V tom jednoho přepadne volání přírody. Nechce se mu ale nemáhavě slézat z lešení, tak rozprostře na lešení kus papíru, a vykoná potřebu na něj. V tom se ale zvedne vítr, a co čert nechtěl, papír vlétne rovnou do prezidentovy kanceláře. Dělník se zděsí, rychle sleze z lešení a úprkem běží do kanceláře, aby situaci zachránil. Za chvíli se vrátí: "Tak co, zachránil jsi to?" "Přišel jsem pozdě, prezident už to podepsal..." :)
O letní univerzitě se dočtete v příštím příspěvku.
[1] autor: nPu, vloženo: 19. 07. 2006, 10:48:07
byla sranda :-)
Zatím nejsou povoleny HTML tagy, nefunguje rozpoznávání URL. Délka komentáře je omezena na 1500 znaků.
Příspěvek zobrazen 542x (počítadlo funguje od 1.4.2006).