Blog    Odkazy    Politický kompas    Autor    RSS

Menu

Akce (2)

Evropské nesmysly (10)

Kultura (5)

Liberalismus (9)

Mezinárodní obchod (4)

nezařazené (7)

Podnikání (2)

Politické nesmysly (15)

Pro zasmání (13)

Přečteno jinde (5)

Sociální nesmysly (6)

technické záležitosti (4)

Zdravotnictví (3)

Zemědelství (3)

Životní prostředí (1)

Moudrá slova

"Nic není tak trvalé jako dočasný vládní program."

- Milton Friedman

Další příspěvky v rubrice

- Aspoň bude na co nadávat, 07.06.2006
- Ať žije (Staro)nová Unie (ne)svobody!, 25.04.2006
- Humanisté všech zemí, spojte se..., 17.04.2006
- Paroubek et circenses, 06.02.2006
- Pomýlená antimponopolní politika, 21.12.2005
- více...

Rádio? A máte na to povolení?

napsáno 08. 03. 2005 v 00:00  |  rubrika: Politické nesmysly

Hospodářské noviny otiskly komentář o hluku v restauracích. K diskuzi o zákazu kouření se tak přidává i požadavek, aby stát reguloval hlasitost hudby v těchto podnicích.

Otázku zákazu kouření ponechám stranou, k té již bylo napsáno mnoho komentářů (například tento nebo tento). Jen si trochu rýpnu do návrhu regulovat i hlasitost hudby. Byť možná vedený vysokým estetickým cítěním autora, je to absurdní a komický požadavek. Naštěstí zatím osamělý.

Autor si neuvědomuje, že restaurace je soukromým majetkem (tedy nikoli "veřejným prostorem", jak píše hned v úvodu) a nikdo ho nenutí tam chodit (vstupovat do smluvního vztahu s majitelem).

Návrh pouze dokazuje to, že jednou regulací apetit regulátorů (případně jejich socialisticky smýšlejících přívrženců) nekončí. Dovedu-li autorův požadavek ad absurdum, pak by stát měl určovat i maximální hlasitost hovoru hostů nebo to, jaký má personál restaurace mít úbor (aby nenarušoval moje právo nebýt obtěžován nevkusným oblečením).

To, že nelze "hlasovat peněženkou", není pravda. Nevěřím tomu, že se nenajde ani jediná restaurace, kde by personál nebyl ochoten hudbu ztišit a přestat tak vyhánět zákazníky, kteří nemají rádi některé uřvané "komernčí" rozhlasové stanice.

A pokud se zrovna nepotřebuji zachránit před smrtí hladem, ale chci se s někým sejít, dám přednost celkem tichým a nezakouřeným prostorám čajoven a podobných podniků.

Jdu-li do hospody, je pro mě mezní užitek pobytu v hospodě větší, než újma, kterou mi působí pobyt v zakouřeném a hlučném prostředí. Ani v jednom případě se necítím být - a nejsem - nijak omezen ve svých právech.

Přidat komentář:

Zatím nejsou povoleny HTML tagy, nefunguje rozpoznávání URL. Délka komentáře je omezena na 1500 znaků.

Tři a čtyři rovná se:

 

Příspěvek zobrazen 755x (počítadlo funguje od 1.4.2006).